Podněty k zamyšlení
Jak poznat, že se v terapii něco mění, i když problém ještě nezmizel
Změna v terapii nemusí vypadat tak, že problém ze dne na den zmizí. Často se nejprve projeví v drobných okamžicích: člověk si něčeho všimne dřív, zareaguje trochu jinak nebo se z náročné situace rychleji vrátí.
Když člověk začne chodit na terapii, přirozeně chce vědět, jestli to k něčemu je. U některých potíží se změna poznává snadno. Panická ataka nepřijde, hádky jsou méně časté nebo se podaří udělat rozhodnutí, které se dlouho odkládalo. Jindy je vývoj méně nápadný.
Problém může být stále přítomný a přesto už nemusí mít stejnou moc. Úzkost se objeví, ale nerozhodne za vás. Konflikt přijde, ale dokážete ho zastavit dřív. Smutný den vás zasáhne, ale nesmete všechno ostatní. Právě takové změny lze snadno přehlédnout, protože vedle původního trápení vypadají malé.
Zlepšení není jen úplné zmizení potíží
Představme si člověka, který se při nesouhlasu obvykle rychle rozčílí a řekne věci, kterých později lituje. Pokud se v další podobné situaci zastaví o půl minuty dřív, možná to nevypadá jako velký úspěch. Jenže právě v té půlminutě vzniká nový prostor pro volbu.
Podobně může člověk s úzkostí stále cítit napětí, ale poprvé kvůli němu nezruší domluvené setkání. Někdo, kdo své potřeby dlouho přehlížel, si je zatím nedokáže prosadit, ale začne je vůbec rozpoznávat. Změna se tak může odehrávat ve třech oblastech:
- v tom, jak silné nebo časté potíže jsou;
- v tom, jak ovlivňují vaše každodenní fungování;
- v tom, jaký k nim máte vztah a kolik možností při nich dokážete vidět.
Někdy se mění všechny tři oblasti zároveň. Jindy začne jedna z nich a další se přidají později.
Drobné známky, že se něco posouvá
Změna může vypadat například tak, že:
- si všimnete známého spouštěče dřív než obvykle;
- mezi pocitem a reakcí vznikne krátká pauza;
- náročná emoce trvá kratší dobu nebo má menší sílu;
- po nepříjemné situaci se rychleji vrátíte do rovnováhy;
- dokážete přesněji říct, co se s vámi děje a co potřebujete;
- uděláte něco důležitého, i když nejistota nebo strach úplně nezmizely;
- požádáte o pomoc dřív, než jste úplně vyčerpaní;
- všimnete si chvílí, kdy je problém menší nebo vůbec není přítomný;
- jste k sobě po chybě o něco méně tvrdí;
- podaří se vám zopakovat něco, co se dříve povedlo jen výjimečně.
Jednotlivý dobrý den ještě nemusí znamenat trvalou změnu. Je ale škoda ho odepsat jako náhodu. Může obsahovat informaci o tom, co vám pomohlo a co by se dalo zopakovat.
Změna často nevede po přímce
Běžná představa vypadá tak, že člověk začne na bodě nula a každým setkáním se posune o kousek výš. Skutečný průběh bývá nepravidelnější. Některý týden přinese úlevu, další starý vzorec znovu zesílí. Může přijít těžké období, nemoc, konflikt nebo událost, která dosavadní rovnováhu naruší.
Horší den proto automaticky nemaže to, co už se podařilo. Užitečnější může být sledovat také to, co uděláte, když se potíž vrátí. Poznáte ji rychleji? Víte lépe, co vám pomáhá? Dokážete si říct o podporu? Vrátíte se z propadu dřív? I schopnost zotavit se je součást změny.
Zároveň není potřeba každý neúspěch přejmenovat na pokrok. Pokud vám je dlouhodobě stejně nebo hůř, je důležité to v terapii otevřít. Smyslem není dokazovat, že vše funguje, ale společně zjišťovat, co je pro vás skutečně užitečné.
Pomáhá průběžně se ptát, ne jen doufat
Výzkumy psychoterapie ukazují, že má smysl průběžně sledovat, jak se klientovi daří, a otevřeně o tom mluvit. Zvlášť důležité je to tehdy, když se očekávaná změna neděje. Zpětná vazba může vést k úpravě tématu, tempa nebo způsobu spolupráce.
Nemusíte k tomu vyplňovat složitý test. Někdy stačí jednoduchá stupnice od nuly do deseti. Nula může znamenat, že je problém v plné síle a nic nepomáhá. Deset, že je situace taková, jakou ji potřebujete mít. Pak se můžete ptát:
- Kde jsem dnes?
- Co způsobuje, že nejsem o bod níž?
- Co už dělám, co mi alespoň trochu pomáhá?
- Podle čeho bych během příštího týdne poznal/a posun o půl bodu?
- Kdo další by si všiml, že je něco jinak?
Číslo není známka a nemusí se každým týdnem zvyšovat. Slouží jen jako pomůcka, jak zachytit změny, které by jinak mohly zapadnout.
Důležitý je také způsob spolupráce
Na výsledku terapie se nepodílí jen zvolená metoda. Význam má také to, zda se s terapeutem dokážete domluvit na tom, čemu se věnujete, zda se cítíte respektovaní a zda můžete říct, když vám něco nevyhovuje. Velká souhrnná studie psychoterapie našla stabilní souvislost mezi kvalitou terapeutické spolupráce a výsledkem terapie napříč různými přístupy.
To neznamená, že musí být každé setkání příjemné. Někdy se dotýkáte těžkých věcí nebo si s terapeutem nerozumíte hned. Důležité ale je, zda o tom lze mluvit a zda máte pocit, že jste na stejné straně problému.
Co když změnu zatím nevidíte
Můžete to říct přímo: „Nejsem si jistý/á, jestli se někam posouváme.“ Je to důležité téma pro terapii, ne selhání klienta. Společně můžete znovu ujasnit, co od spolupráce potřebujete, zda je cíl stále aktuální a co by bylo potřeba dělat jinak.
Někdy pomůže upravit frekvenci setkávání nebo zaměření rozhovorů. Jindy je na místě doporučení jiného odborníka, například psychiatra, lékaře nebo terapeuta s odlišnou specializací. A někdy se ukáže, že si s konkrétním terapeutem jednoduše nesedíte. I takové zjištění může být užitečné.
Malá změna není bezvýznamná
Velké životní změny často nezačínají velkým okamžikem. Začínají tím, že člověk zachytí něco o chvíli dřív, dovolí si jinou odpověď nebo udělá malý krok, který předtím nebyl možný. Teprve opakováním se z výjimky může stát nová zkušenost.
V terapii se proto můžeme dívat nejen na to, co stále nefunguje, ale také na to, co už je o něco jiné, kdy se to daří a jak tomu dát více prostoru. Pokud zvažujete terapii nebo chcete zjistit, zda by vám můj způsob práce vyhovoval, můžete mi napsat krátkou zprávu.
Zdroje a odborné podklady
- Flückiger et al. (2018): The alliance in adult psychotherapy — meta-analysis.
- Lambert et al. (2002): Providing feedback on client progress.
- Haas et al. (2002): Do early responders to psychotherapy maintain treatment gains?
- Franklin et al. (2024): Solution-Focused Brief Therapy — meta-analysis of randomized studies.
Bc. Tomáš Féllinger